Slovenský Klub Chovateľov Ridgebackov

Získali ste niekoľko výnimočných ocenení – na svetovej výstave v Lipsku a vyhrali ste súťaž BEST RR 2017 SKCHR. Aké ďalšie tituly ste získali v uplynulom roku a ktorý titul alebo umiestnenie si najviac ceníte?
Titulů a ocenění se nám v loňském roce podařilo získat opravdu dost a já jsem za to velmi rád a jsem hlavně rád, že je Aggy tak úžasný a vše to tak skvěle zvládá. Největší radost mám vždy z výstavy, kde nám to dohromady prostě jde – Aggy je v klidu (to je však hodně závislé na tom jestli jsem v klidu já), v kruhu je v pohodě, stojí krásně v postoji, když má běžet tak běží a nevšímá si ničeho jiného. Ale pokud bych měl jmenovat ty úspěchy, kterých si opravdu nejvíc vážím v loňském roce, tak jsou to tyto:
Světová výstava – vyhrát mezitřídu ve věku 20 měsíců v konkurenci 30 psů a následně na tak velké výstavě získat res. CACIB asi nemůže nic překonat. Takovou atmosféru jaká byla na této výstavě a k tomu ten výsledek, to je něco co člověk nezažívá každý den, v tomto případě asi ani každý rok! Rád bych toto místo využil také k tomu abych poděkoval všem českým, slovenským a i dalším podporovatelům kolem kruhu. Atmosféra, kterou nám vytvořili byla úžasná a já si této podpory moc vážím.
A jako druhý úspěch, kterého si velmi cením bych uvedl také výše zmíněné ocenění BEST RR SKCHR, které odráží naší roční výstavní aktivitu a úspěchy.

Aggy je váš prvý pes? Vyberali ste si zámerne výstavne perspektívne šteniatko alebo to bola náhoda?
Aggy není můj první ridgeback, je to můj druhý pes, bohužel první mi v 9 měsících náhle zemřel. S ním jsem začal jezdit na výstavy (i když ne tak moc jako s Aggym) a tak vždy rád říkám, že právě Foggy, tedy můj první „šampion“ mě přivedl do výstavních kruhů, on mě toho naučil hodně o tom co v kruhu mám dělat.
Když jsem si po tomto nelehkém období pořídil Aggyho věděl jsem, že v tom co jsem se dosud naučil chci pokračovat. Tedy ano, Aggyho jsem si vybíral záměrně jako výstavně perspektivního. Měl jsem možnost si vybírat pejska jako první z celého vrhu, ale musím se přiznat, že Aggy byl srdeční záležitost. Bude to znít zábavně, ale už na prvním videu, které jsem od jeho chovatelky dostal (byly mu tam myslím 3 dny ? ) jsem si ho vyhlédl a tehdy opravdu nebylo možné o nějaké výstavní perspektivě mluvit. Byl na videu jen nejvíc akční, dravý a právě tím si mě už tehdy získal. Nicméně tento vrh a chovatelská stanice pro mě byla jasná volba, moc jsem si přál štěňátko po Alexovi (Habi Alex Asilia Lowenschwanz) a i Jemmka (Jemma Aquila Bojnice) si mě svým vzhledem získala.
Tímto bych moc rád poděkoval Míše Fajkusové, majitelce Alexe a Denise Buzášiové, majitelce Jemmky za to jak skvělého parťáka díky nim mám.

Aké sú podľa vás jeho prednosti?
Byť hodně jezdíme po výstavách a snažíme se vyhrávat, tak asi překvapím, ale jako jeho největší přednost nebudu jmenovat žádnou část exteriéru, ale hlavně jeho skvělou povahu. Aggy je úžasný pes, přátelský, veselý a hodně energický. V neposlední řadě je to i velký mazel, ale to určitě většina majitelů RR zná také moc dobře. Rád říkám, že on je pes s velkým P, prostě i když je to úžasný, přátelský parťák, tak je na něm vidět, že má svoji hlavu a svůj vlastní názor.

Mnohí majitelia výstavných psov využívajú služby profesionálnych handlerov. Ako je to u vás? Prečo ste sa tak rozhodli a aké to má podľa vás výhody?
Já si Aggyho primárně vystavuji sám, když jsem výše psal o jeho povaze a o našem vzájemném vztahu, tak si myslím, že pro něj je to i to nejpříjemnější. Jsme na sebe zvyklí ze společných tréninků a tak je pak Aggy v kruhu i více v pohodě. Toto je pro mě velmi důležité. Nicméně v loňském roce jsem několikrát poprosil o pomoc i mojí kamarádku a nejlepší handlerku, kterou znám Anetu Ehrenbergerovou. Pomoc nejen s tréninkem před výstavou, ale na několika výstavách i s vystavením Aggyho. Bylo super vidět Aggyho i jinak, než když stojím v kruhu nad ním, bylo fajn vidět, jak stojí, jak se chová, co na něj platí. Za toto jsem Anetě moc vděčný a myslím, že do lepších rukou jsem ho v rámci tréninku a výstav nemohl svěřit! 

Ako sa pripravujete na výstavu?
Nyní, když jsou Aggymu již dva roky to není nic speciálního. Občas, většinou během procházky ho zkusím postavit do postoje, proběhnu se s ním na výstavním vodítku a víc není potřeba, on už ví co po něm chci a většinou to zvládne skvěle. Když však mám pocit, že nám něco nejde, poprosím o pomoc zase Anetu. Ona se na Aggyho podívá, zkusí s ním potrénovat a řekne nám co asi děláme špatně a jak to zlepšit.

Aké máte plány do budúcnosti?
V letošním roce se chci pokusit splnit podmínky a úspěšně tak dootáhnout rozdělané šampionáty a tedy i interšampiona. Moc rád bych také ukázal Aggyho na výstavě Cruft v anglickém Birminghamu, snad mi to pracovní povinnosti dovolí. Samozřejmostí je vzhledem k blízkosti konání i evropská a světová výstava. A co bude dál, to se ukáže v průběhu roku. Nejdůležitější je pro mě totiž hlavně to, aby byl Aggy spokojený, zdravý a šťastný.

Ďakujeme za rozhovor Martinovi Samkovi a želáme veľa ďalších výstavných úspechov!

Rozhovor pripravila Jana Bagarová
Foto: Aneta Ehrenbergerová
Katarzyna Kazojc